Ráno když jsme vstali tak jsme teprve uviděli to místo našeho přenocování - vypadalo to tam jako stará polorozpadlá farma, ale nakonec se z toho vyklubala telegrafní stanice, kterou si majitelka přebudovala na Karavan park a aby měla o turisty postaráno, tak z telegrafní boudy vytvořila muzeum a vedle má ještě obchod se vším potřebným. U těch obchodů se musím zastavit, je docela až neskutečné jak v tak malých osadách a nebo vzdálených městečkách mají plně vybavené obchody se smíšeným zbožím - nevím kdo to tam kupuje, ale každý obchod má mnoho druhů mléčných výrobků, chleba, různé vody a limonády, uzeniny a samozřejmě nesmí chybět něco na barbecue. Alkohol a i pivo v těchto obchodech ale nekoupíte, na to jsou všude specializované obchody, kde mají jen alkohol a jelikož se to tady asi hodně kupuje, tak některé mají dokonce drive-in - to je jako u nás McDonalda, že si autem zajedete k okýnku, koupíte pivo a jedete dál.

Počasí bylo opět zamračené a my vyrazili do Derhamu, které bylo po silnici vzdálené asi 100 km (to je na zdejší poměry vlastně kousek). Za hodinku jsme tam byli, město je přímořské a tak tam mají hlavní přístavní ulici, která je zároveň ulicí hlavní na které jsou všechny důležité obchody a úřady. Jinak zde není co vidět, maximálně doplnit zásoby, natankovat a jet dál k hlavní atrakci regionu - tím je osada Monkey Mia, která se proslavila tím, že každý den ráno pravidelně ke břehům připlouvají delfíni aby dostali nějaké jídlo. Díky tomu z toho udělali velkou atrakci, vybírá se zde vstupné a pokud nepřijedete ráno tak delfíny neuvidíte - tak jako my - přijeli jsme až kolem 12:00 a tak jsme měli smůlu, ale i tak jsme zde zůstali, protože zde byla hezká pláž, svítilo tady sluníčko a tak jsme se poprvé vykoupali v moři.

Z Monkey Mia jsme se vraceli zpět přes Derham směrem k místu kde jsme na dnešní noc spali, protože oblast je poloostrovem a cesty tady končí. Málem bych zapomněl, že kromě Monkey Mia je zde NP Francois Peron, který je přístupný jen 4WD auty a podle průvodce stojí zato, ale nic pro nás protože zaprvé nemáme tolik času a zadruhé nemáme 4WD auto a zapadnout někde v písku se nám nechce.

Ještě než jsme dojeli zpět na hlavní silnici, po které dojedeme do Carnarvonu, jsme se zastavili kousek od telegrafní stanice v zátoce Hamelin Pool a ta je proslavená tím, že jsou zde přístupné kolonie stromatolitů ( to jsou nepravidelně zvrstvené vápencové útvary), které patří k nejstarším formám života na zemi a zde vydrželi tak dlouho protože je tady hodně slaná voda a tak nemají žádné predátory.

Pak už jsme dojeli na hlavní silnici, kterou jedeme už z Perthu a dojedeme až na sever a vyrazili do Carnarvonu, kde by jsme si měli najít nocleh - ono nic co by stálo za vidění v okolí není. Karavan Park jsme našli, ale až asi na 5 pokus, všichni tady a vlastně po celé Austrálii zavírají už kolem páté a tak musíte najít takový Karavan Park, kde přímo bydlí i majitel a ten Vás tam pustí.