Austrálie - den třicátý sedmý
Skvělý karavan park, místečko jsme měli hned vedle lesa a tak se výborně spalo. Ráno jsme se šli projít na pláž, vykoupat se do jezera, které bylo úplně tmavé (černo-hnědé). Je to dáno tím, že kolem rostou stromy kustovnice a tak voda v jezeře má skoro až léčivé účinky, je to jako by jste se koupali v roztoku u nás známého te-tree oleje. Na sobě jsme účinky žádné nepozorovali, ale jezero i přes svou tmavou barvu bylo čisté a teplé. Je sezóna a tak zde bylo opravdu plno, místo je opravdu velice příhodné hlavně pro rodiny s dětmi a tak jich bylo kolem jezera hodně.
Něco před polednem vyrážíme dál podél pobřeží, tato část východního pobřeží se nám líbí, i když je to zde hodně obydlené tak najdete nádherná místa kde skoro nikdo není. Podél pobřeží zde vedou dobře značené turistické silnice a tak relativně snadno projedete vše, co stojí za to vidět. Z Lennox Head jsme jeli po Pacific Hwy přes Grafton do Coffs Harbour, který je opět na pobřeží, ale nic zajímavého tam není. Jen jsme doplnili zásoby a pokračovali dál do oblasti Kempsey. Už je poznat, že se přibližujeme k Sydney, protože karavan parky u moře jsou obsazenější a dokonce se nám dnes stalo, že jsme neuspěli v několika parcích za sebou. Dojeli jsme až do oblasti Nambucca Heads a kousek za stejnojmenným městečkem vede k pobřeží další značená turistická silnice. Ta vede do NP Hat Head a doufali jsme, že právě tady najdeme nějaký volný karavan park, už se docela stmívalo a jet Národním parkem v noci není zrovna nic skvělého, protože nevíte kdy a odkud na Vás z lesa něco nevyskočí, zvláště klokani jsou nebezpeční. První karavan park byl opět zcela plný a tak jsme pokračovali dál, až jsme dojeli až do samého středu Národního parku do oblasti Stuarts Point a tam jsme ještě místo našli. Karavan Park je zde umístěn přímo kousek u moře a tak v noci byl dobře slyšet hukot moře.