PRAHA - PERTH / pondělí 5.prosince 2011

Další naše cestovatelské dobrodružství je na svém začátku, tentokrát jsme se vydali na dlouho očekávanou cestu do Austrálie. Rozhodnutí, že pojedeme poznávat krásy Austrálie u nás dozrálo po návštěvě Nového Zélandu, který jsme projeli přesně před 2 roky. Stejně jako na Novém Zélandu budeme maximálně svobodní, máme totiž zajištěn pronájem obytného auta a tak pojedeme tak kam chceme a kdy chceme – tento způsob cestování nám vyhovuje.

Opět jsme využili služeb skvělé letecké společnosti Emirates, která nás za minimální možnou dobu odvezla z Prahy až do Perthu (celá cesta i s přestupem trvala 18 hodin, jen tak matně si vzpomínám na cestu na Nový Zéland, který nám trval přes 30 hodin). Let byl v pohodě, z Prahy do Dubaje jsme letěli po větru a tak místo 6 hodin letu jsme tam byli za hodin 5, ale jelikož byl silný letecký provoz, museli jsme udělat několik koleček nad mořem než nás pustili k přistání. Ani jsme se v Dubaji nerozkoukali a už jsme nasedali do zcela plného letadla směr Australský Perth. I tato cesta byla v pohodě, celá trasa letu je nad mořem a až těsně před přistáním nás jen na chvilku pozlobila mírná turbolence.

V 17:40 místního času dosedáme na místní mezinárodní letiště a už při pohledu z okýnka je vidět, že letiště není zrovna velké což se nám záhy potvrdilo. Byli jsme v tu dobu jediné letadlo široko daleko co přistálo. Ale i tak se přepážky

ROCKINGHAM - CAPE NATURALISTE - AUGUSTA / středa 7.prosince 2011

Ráno vstáváme do pěkného dne, vypadá to, že dnes se ohřejeme a nezmokneme, spali jsme v karavan parku kousek od města Rockinghamu a i když město není zrovna moc pěkné, je zde hodně továren, tak kamp je ve velké zahradě a brzy od rána zde z plna hrdla řvali ptáci. Nejhorší jsou papoušci, ti vydávají opravdu pořádné skřeky a moc se u toho spát nedá. Po lehké snídani, kterou jsme si nakoupili v supermaketu minulý den pomalu vyrážíme směrem podél pobřeží dále na jih. Po projetí města Bunbury se dostáváme do regionu SouthWest, které je v celé západní Austrálii nejnavštěvovanějším turistickým regionem.

Hned jak jsme Baunbury projeli byla vidět v krajině změna, bylo to zde mnohem zelenější a přibyly i jehličnaté lesy, tato oblast je pak také vyhlášená vinařstvím a je pravda, že každou chvíli jsme na cedulích viděli odbočky k různým vinicím, vinaři zde maximálně využívají všech nástrojů jak z hostů vylákat co nejvíce peněz, kromě prodeje vína Vás také nechají na své farmě ubytovat, někde dokonce mají i různé pěší stezky skrz své rozlehlé pozemky.

PERTH - CERVANTES / pátek 9.12.2011

Tak to byl pěkný budíček, hned po svítání tak něco po 5:00 to venku řvalo jak na lesy – a to se hádal papoušek Kakadu s vránou, oba na sebe křičeli pak dobrou půlhodinu a pak se ještě honili kolem dokola a o to víc řvali, zvláště papoušek má pronikavý řev, který vzbudí snad každého. Takže všichni v celém kempu byli od časného rána na nohou.

Dnes máme v plánu vyrazit na sever kontinentu a tím jet do stále teplejších míst, ještě před tím jsme zajeli do místního supermarketu doplnit zásoby jídla. Jen tak na okraj, Austrálie je docela drahou zemí, vše je zde o mnoho dražší než u nás – např. balení chleba stojí od 60,- Kč výš, velká lahev coly nad 60,- a tak je to se vším, ale zato tady mají skvělý výběr, docela se k jídlu vyplatí nakupovat připravená jídla na grilování, to je tady velice oblíbené a dokonce plynové grily najdete i na odpočívadlech při cestách a to ten plyn platit nemusíte. Oproti tomu je tady levnější benzín za litr naturalu zaplatíte dle dnešního ne zrovna výhodného kurzu 25,- Kč

Tak nákupy jsme zvládli docela rychle a vyrážíme do města Cervantes, které samo o sobě není nijak zvláštní, ale v jeho blízkosti je Národní park Nambung, který je jedním

KALBARRI - DENHAM / neděle 11.prosince 2011

Budíka jsme si dali na 8:00, protože v průvodci je napsáno, že každý den ráno kolem 8:45 se na místní pláž slétávají pelikáni, kteří jsou zvyklí že dostanou nějaké jídlo, ale když jsme na pláž přišli tak se nic nekonalo, nevíme proč i když cedule upozorňující na tuto atrakci tam stále je. Nedá se nic dělat, jdeme do auta zabalíme si věci, usteleme ať máme v autu pořádek a vyráží na další cestu. Celý den jsme si dnes vyšetřili na prohlídku zdejšího Národního parku, ten je dostupný jen autem a navíc z hlavní silnice vede do parku jen šotolinová cesta dlouhá skoro 30 km. Ale není šotolina jako šotolina, tady je potřeba jet konstantní rychlostí 60 km/ hod. a to proto, že cesta je plná vyježděných vlnek a pokud jedete pomalu tak skáčete v autě jak na koze, zprvu jsme to zkusili a opravdu to nejde jet a navíc to trvá hrozně dlouho než nějak dojedete.

Asi za půl hodiny jsme dorazili k první vyhlídce, Národní Park Kalbarri je vlastně jeden daleko se táhnoucí kaňon a v těch nejzajímavějším místech jsou pro turisty připraveny stezky po kterých je možné dojít na různé vyhlídky. Asi nejzajímavější část zdejšího NP je tzv. Loop, tady se můžete vydat na kratší asi 4 hodinový trek a nebo jako většina turistů dojde jen k window nebo-li přírodnímu oknu kde se všichni fotí. Ale je pravda, že zde je výhled na roklinu s řekou Murchison, která teče dole pod Vámi velmi impozantní. Ani já jsem se nemohl

CARNARVON - CORAL BAY - EXMOUNTH / úterý 13.prosince 2011

Karavan Park byl docela prázdný a tak se spalo v klidu, ráno něco po 8:00 jsme vyrazili nejdříve do města do obchodního centra, abychom si koupili snídani - mají tady výborné mléko a když si koupíte i místní buchty tak snídani máte za pár dolarů. No a pak už jsme vyrazili na další cestu, která bude opět dosti nudná, protože mimo měst je jen buš - ta Australská je úplně rovná, roste tam jen nízká tráva a občas nějaký keř, cesty jsou zcela rovné a tak jedete a jedete a čekáte na další město které je obvykle nějakých 150 až 200 kilometrů vzdálené. Jediné co je tady hodně deprimující je velké množství přejetých klokanů - je jich tady podél cest opravdu hodně a tak cesta je vždy hodně smutná, kolikrát jich je na jednou místě několik, protože žijí ve skupinách.

První dnešní zastávkou byl Coral Bay - nádherný záliv, který je oblíbenou destinací turistů s obytnými auty. Je zde opravdu hezky, nádherná čistá pláž a ještě nádhernější barvy moře od světle modré až po tu nejtmavší a v dálce je vidět jak se vlny rozbíjí o Ningaloo reef - což je dlouhý pás útesu, který je od pevniny

TOM PRICE - NP KARIJINI - PORT HEDLAND / čtvrtek 15.prosince 2011

Tak tady se moc dobře nespalo, bylo zde velké vedro a navíc Karavan park byl plný papoušků a tak ráno se svítáním začali ty jejich skřeky a nejvíc z nich je slyšet Korela. Zajeli jsme si ještě jednou do skvělého místního supermarketu a po snídani se vydali na cestu do Národního parku Karijini. Od města Tom Price je to asi 50 km k hlavní bráně. Tady v Australii se vstupné do NP platí v samoobslužných vstupech, kde si vezmete obálku, která je opatřena kolonkami, které vyplníte a vhodíte spolu s penězi do železné kasy, většinou je to 11 dolarů na celý den.

Cesta do útrob NP byla opět šotolinová a tak se muselo jet opět opatrně a přiměřeně rychle, Národní park je protkán mnoha soutěskami, které je postupně možné navštěvovat a pokud chcete projet všechny tak ujedete přes 200 km a jeden den je docela málo. My jsme zvolili projet severní část parku, která je podle průvodců zajímavější, jako první jsme dojeli na vyhlídku Oxer Lookout - ta je zajímavá tím, že zde můžete pozorovat více soutěsek najednou. No a pak vedla šotolina k dalším soutěskám, která nesou tyto jména Joffre George, Knox George a Kalamina George.

Bylo to pěkné pokoukání, ale jelikož

BROOME - DERBY / sobota 17.prosince 2011

Tak zatím nejhorší spaní v Austrálii, bylo neskutečné vedro po celou noc, nešlo vůbec usnout, ale nakonec jsme to nějak přežili a něco po šesté jsme už byli na nohou. Ovšem pak jsem viděl něco s čím jsem v kempu uprostřed města nepočítal, při cestě na záchod se v polovině cesty objevila přede mnou ještěrka, ale nebyla to jen tak ledajaká ještěrka, byla to přímo Agama Límcová, která žije jen v Austrálii a když je v ohrožení tak utíká pryč pro dvou zadních nohách vzpřímená a někdy když je ve velkém ohrožení roztáhne kolem hlavy velký límec aby zastrašila protivníka. Mě tedy naštěstí límec neroztáhla, ale pěkně přede mnou prchala po zadních - docela to bylo fajn zpestření, po klokanovi další místní zajímavý živočich.

Pak jsme se již vydali z karavan parku prozkoumat celé město Broome - nejdřív jsme zajeli do centra města, kde měla být čínská čtvrť, ale z ní tam již zbyla jedna nákupní ulička, kde prodávali samé blbosti. V podstatě to ani nestálo za to se tam jet podívat. Cestou zpět jsme se zastavili na Town Beach - na městské pláži, která byla hned kousek od centra města a hlavními obyvateli tam byli aboridžinci, kteří se tam poflakovali a popíjeli. Prohlídka města tak skončila a můžeme vyjet někam mimo centrum, v průvodci jsme si našli

HALLS CREEK - KUNUNURRA - TIMBER CREEK / pondělí 19.prosince 2011

Je pomalu znát, že přejíždíme ze suchého západu na vlhký sever, čím dál tím více je zde různé havěti v podobě létajícího hmyzu a tak musíme být obezřetní hlavně večer při přípravě auta na spaní, abychom moc nesvítili a auto neměli plné komárů a kdoví čeho ještě. Spánek nestál za nic, bylo hodně vedro, ale nějak jsme to přečkali. Něco po osmé jsme vyrazili dál, dnes nás čeká opět dlouhý přejezd přes východní část vysočiny Kimberley, takže cesta by měla být o něco zajímavější, než doposud kdy jsme jeli rovně 20 km pak mírná zatáčka a opět 20 km rovně. Dnes máme v plánu dojet až do Katherine což je více jak 800 km a tak si nejsem jistý, zda se nám to podaří.

Kousek za Halls Creekem jsme projížděli kolem NP Bungle Bungles, který je další australskou přírodní rezervací Unesco, ale jelikož tam mohou pouze auta 4WD tak jedeme dál. Krajina je zde čím dál tím zelenější a více kopcovitá. Relativně brzo přijíždíme na města Kununurra, které je největším městem oblasti - opět je to město hodně mladé a tak se nedají zde hledat nějaké pamětihodnosti, bylo postaveno jako základna při výstavbě

BATCHELOR - NP LITCHFIELD - DARWIN / středa 21.prosince 2011

Ráno jsme byli vzbuzeni řevem papoušků, kteří dostávali dávku své krmě. Bylo něco po osmé místního času a nám se chtělo ještě spát, protože jsme celou noc bojovali v autě s komáry, kterých jsme pobili požehnaně. Nakonec jsme vyrazili k obhlídce NP relativně brzo, už kolem deváté jsme byli u první místní zajímavosti - u Magnetic Termite Mounds - plné pole vysokých termitišť, která z dálky vypadala jako hrobky na hřbitově. Další zastávkou byla skalnatá jezera Buley Rock Holes - skvělá příležitost jak se v parném dopoledni osvěžit. V NP Letchfield je totiž v některých jezírcích a vodopádech koupání povoleno a toto bylo jedním z nich - byla to paráda. Po příjemné koupeli jedeme dál a to k Florence Falls, opět je zde povoleno koupání a jelikož jsou vodopády opravdu pěkné, tak je tu i hodně návštěvníků - tedy hodně myslím tím, že asi 6, jak jsme zjistili, tak zde je právě mimo sezónu, označují to tady jako Wet season (mokrá sezóna). Opět neodoláme a jdeme se vykoupat, voda je tu krásně čistá a akorát studená, ani se nám z vody nechce, ale musíme pokračovat dál - zastavujeme tedy ještě ve Wangi Falls - to je asi to nejhezčí co tento park může nabídnout, dva vysoké vodopády vedle sebe - opravdu je to zde hezké, ale už bez koupání, protože zde je domácím pánem krokodýl. Pokračuje parkem dál a občas