Oba dva dny trávíme v Lehu, ve čtvrtek jsme předali pasy našemu domácímu, který pro nás nechá vystavit permit na poslední náš výlet zde v Ladakhu k jezeru Tso Moriri a Tso Kar, stejně jako do Nubra Valley a k jezeru Pangong Pake stojí za jednoho 200 rp. Pak jsme si obešli několik cestovek a sháníme někoho kdo by s námi jel na stejný výlet, přeci jenom když se o výdaje podělíte s někým dalším je to velká výhoda. Jak jsem již psal zde všude fungují taxíkařské cechy a ty mají na každou cestu přesnou tabulkovou cenu, takže pokud je tady ubytování a jídlo docela levné, tak cestování přijde na docela pěkný peníz.

A tak je vhodné již před cestou do Ladakhu či Kašmíru se domluvit s dalšími cestovateli na společném programu - do auta se zde vejde v pohodě 6 lidí a tak náklady se dají tímto hodně snížit. Je také možné cestovat místní dopravou, jezdí zde autobusy a share jeepy - to jsou většinou větší auta místní výroby a různého opotřebení (občas jsem se divil, že to vůbec jelo), který jezdí na předem daných trasách, ale pozor jízdní řády zde nefungují, jedete až se auto naplní a stejné je to kolikrát i u autobusu. Ceny jsou zde velice příjemné, ale nedá se na ně spolehnout a hlavně nikde Vám nezastaví, když zrovna uvidíte krásný kousek krajiny či fotogenického ladackého staříka.

A tak se vracím k tzv. share (sdílení) auta s někým dalším, my jsme už z Čech byli domluveni s dvojicí cestovatelů z jižních Čech, že část naší cesty spojíme a tak za některé cesty ušetříme (s jihočechy jsme jeli z Srinagaru do Zanskaru a pak jsme s nimi absolvovali výlety po ladackých klášterech a také výlet do Nubra Valley).

Na našich dalších cestách jsme se seznamovali s dalšími cestovateli a s některými jsme se také domluvili na sdílení auta pro další výlety, s dvěma francouzskými cestovatelkami jsme jeli společnou cestu z Kargilu do Lamayru, dlouhou a únavnou cestu ze Zanskaru za jeden den jsme sdíleli jeep s Angličanem a dvěma Indy, v Lehu jsme jeli na společný výlet k jezeru Pangong s mladými Angličankami, které bydleli na stejném hotelu jako my. A poslední náš výlet jsme si zařídili tak, že jsme do několik cestovek zašli s požadavkem na sdílení auta k jezeru Tso Moriri, sami jsme si napsali požadavek na Board message (taková nástěnka, která je před skoro každou cestovkou v Lehu) a na naší výzvu se ozvali dva cestovatelé z Rakouska. Takže cestovat se zde dá i levněji, ale i přesto pokud chcete vidět z místních zajímavostí co nejvíce, tak doprava bude hlavní finanční náklad. Málem bych zapomněl na zapůjčení motorky, zde v Lehu je mnoho půjčoven indických motorek Royal Enfield 350, jezdí jich taky hodně a to včetně turistů, ale ceny půjčovného nevím - pokud máte zájem o cestování tímto způsobem hodně informací najdete na internetu - stačí dát do vyhledávače Royal Enfield Ladakh.

Pátek je zde v Lehu dnem smutku a to kvůli loňským povodním, vše je zde kompletně zavřené a to včetně restaurací a tak nevíme kde se dnes najíme, pokusíme se najíst v některém z místních hotelů kde vaří, náš hotel dělá bohužel jen snídaně. Jelikož jsme o tom věděli již od včerejška tak jsme si něco málo k jídlu koupili v prodejně, ale přeci jenom vaří zde výborně a sušenky a chipsy které jsme si koupili to nevynahradí.