Celé pondělí bylo věnováno prohlídce Srinagaru, stejně jako včera jsme si mohli přispat a tak den pro nás začal až kolem 10:00. Stejně jako v neděli pro nás přijel stejný řidič a tak v 11:00 jsme vyrazili na obhlídku hlavního kašmírského města Srinagar. Dalo by se říci, že je to město zahrad, místní lidé je mají rádi a i když byl pracovní den tak byli plné lidí.

Začali jsme zahradou Pari Mahal, která je postavená vysoko nad městem a spíše vypadá jako pevnost. Zahrada je terasovitá a je z ní perfektní výhled na město a jezero Dal. Další zahradou kterou jsme navštívili byla kousek pod Pari Mahalem a tato se jmenovala Cheshmashahi Garden a pochází ještě z dob mughalské éry, zajímavostí této zahrady byl pavilón v kterém vyvěral pramen minerální vody - místní si vodu houfně nabírali do plastikových lahví a pak jí pili - my  jsme to radši nezkoušeli. Další zahrada se jmenovala Nishat Garden a vyznačovala se množstvím teras s perfektním výhledem na jezero Dal, nechal jí vystavět mughal Asif Khan pro svou sestru Noor Jehan. Poslední zahradu, kterou jsme viděli byla Shalimar Garden, která je mnohými považována za vrchol mughalské zahradní architektury, středem zahrady protéká množství potůčků a po úbočích se tyčí mohutné stromy Chinar.

Zahrad jsme si užili dost, ale ještě krátce se k nim vrátím malou poznámkou, jak jsem již psal zahrady byly plné lidí převážně místních indů a jelikož turistů sem hodně nejezdí (zvláště kvůli bezpečností situaci) tak se s námi chtěl skoro každý desátý fotit, ze začátku to nevadilo, ale v poslední zahradě jsme už byli z toho trochu otrávení, ale všem jsme vyhověli, protože i my na svých cestách kolikrát oslovujeme místní lidi abychom si je mohli vyfotit a víme jak je nepříjemné býti odmítnuti.

Naše prohlídka pak pokračovala do centra města a první zastávkou byla novější srínagarská mešita Hazratbal, kde kopule této mešity vypadá jako menší Taj Mahal. Další kterou jsme navštívili byla ta nejhlavnější místní mešita Dzani Mosque, kterou nechal postavil sultán Sikandar v roce 1672 a vejde se do ní 33000 věřících, střechu drží přes 350 sloupů a každý je vyroben z jednoho cedrového kmene. Mešit bylo pro dnešek taky dost a ještě jedeme do centra starého města, projíždíme úzkými uličkami plných různých krámků, starých dřevěných domů, které podle všeho už sotva drží pohromadě, některé z nich jsou úplně nakřivo, ale místním to nevadí a čile zde obchodují a žijí.

To bylo pro dnešek s naším řidičem vše a my měli ještě v plánu prozkoumat jezero Dal a jeho dřevěné hausbóty, jelikož jsme tam byli již včera večer u našich spolucestujících tak cestu jsme našli rychle a mohli se tak ponořit do foto průzkumu. Tato část Srinagaru je opravdu úplně jiná než jsme doposud v Indii viděli. Staré hausbóty byly jeden vedle druhého a některé z nich sotva držely na vodě, mezi nimi se jezdí na Shikarách (něco jako gondola v Benátkách) a vše to tady působí hodně staře a původně.

Bylo to fajn zakončení pobytu v Srinagaru a  také v Kašmíru, zítra se již přesouváme do Himalájí - státu Ladakh. Večer jsme ještě s majitelem hotelu Blooming Dale, kde jsme 3 dni splali, dojeli na parkoviště taxíků a domluvili si jednoho řidiče, který nás a naše české nové kamarády odveze do Kargilu a  pak taky až do Padumu (Zanskar Valley). Jinak ubytováni v hotelu Blooming Dale můžeme všem vřele doporučit, majitel pan Firdous je velice přátelský a kompletně Vám zajistí vše co potřebujete včetně výletů po okolí.