Indie - den devatenáctý
DŽAJPUR - FÁTEHPUR SÍKRÍ - AGRA / sobota 16.dubna 2011
Sobota byla opět plná na zážitky a to i na ty záporné. Ráno jsme od hotelu vyjížděli docela brzo, něco po 8:00 již sedíme v autě a jedeme směr Agra. Po cestě chceme zastavit ve dvou zajímavých městech. První zastávkou je asi 100 km od Džajpuru malé městečko Balaji, je zajímavé tím, že zde stojí hinduistický chrám, kde se můžou lidé zbavit zlých duchů. Zní to až neuvěřitelně a tak jsme to chtěli na vlastní oči vidět co je na tom pravda, byli jsme zde zrovna v sobotu a to je společně s úterý dnem kdy sem přicházejí velké počty věřících hinduistů. Už při příjezdu nám bylo jasné, že to tady nebude jednoduché, čím jsme přijížděli blíže, tím bylo více lidí. Ajay zaparkoval auto a dál jsme už šli pěšky sami, kolem cesty až k chrámu (asi 1km) to byl krámek vedle krámku, čím jsme se blížili k chrámu tím hustota lidí byla větší a také přibylo množství místních žebrajících cikánů. Balaji není v žádném případě turistickým místem a tak jsme jiného turistu zde neviděli a snad i proto všichni žebrající cikánky a cikánčata šli za námi jak smrad a pořád vyžadovali někdy i dost nepříjemně nějaké peníze. Jelikož jsme si jich snažili nevšímat tak to asi někdo z nich nevydržel a hodil po nás zbytek nějakého jídla, mají tady hlavně takové omáčky a právě taková jedna přistála na našich zádech. No v tu chvíli to nic příjemného nebylo, naštěstí to bylo jen na tričku a kousek na batohu a tak jsme se otočili a šli zpět k autu. Stalo se nám to akorát před chrámem a tak jsme jen viděli jak velké množství lidí čeká ve frontě před chrámem až na ně dojde řada a bude moci být zlých duchů zbavena. Zaříkávání provádějí místní svatí muži a do chrámu
více...Indie - den dvacátý
AGRA - DILLI / neděle 17.dubna 2011
Poslední den, který trávíme s naším řidičem Ajayem, objednali jsme si ho na 20 dní a konec naší auto-výpravy po Radžastánu tak pomalu končí. Radžastán se vlastně s námi rozloučil už včera, to jsme kousek před městem Fátehpur Síkrí přejeli do státu Uttarpradéš a v tomto indickém státě se nachází jak Agra tak i později Váranasí, kde naší první indickou výpravu ukončíme. Hlavní náplní dnešního dne je návštěva Taj Mahalu, jelikož bych si ho rád vyfotil při východu slunce tak vstáváme už v 5:30 a u pokladen jsme něco kolem 6:00. Vstupenka je zde na indické poměry drahá - 750 rupií a bezpečnostní pravidla jsou zde hodně přísná, jelikož každý den navštíví Taj Mahal několik 10 tisíc lidí mohl by se stál lehkých terčem teroristů a tak kontroly opravdu jako na letišti.
Byli jsme zde opravdu brzo a tak žádné fronty a navíc příjemný chládek, k hlavní vstupní bráně se dostáváme za pár minut a už vcházíme do hlavní části areálu Taj Mahal a opravdu pohled je nádherný, veliká bílá stavba a už takto brzy ráno hodně návštěvníků, tady se mi určitě nepovede udělat fotku bez lidí, nejdříve fotím pár otřepaných snímků hned od brány - fotí se tam opravdu všichni a pak pomalu přecházíme k samotné hrobce. Taj Mahal je vlastně jen nádherná velká hrobka, čím blíže se k ní přibližujete tím na Vás působí velkolepěji. Nechal jí vystavět císař Šáhdžahán na památku své druhé manželce, která zemřela 1631 při porodu jejich 14-ho dítěte. Ještě v témže roce začalo více jak 20.000 dělníků hrobku stavět, ale těsně po dokončení byl Šáhdžahán
více...Indie - den dvacátý první
DILLI - VÁRANASÍ / pondělí 18.dubna 2011
Vlak do Váranasí nám jel z hlavního nádraží New Dilli ještě v neděli v 18:00, na nádraží jsme dorazili společně ještě s Ajayem kolem 17:30 a nejdříve šli hledat číslo nástupiště z kterého odjíždí, i když jsme nikde na tabulích hlásících odjezdy náš spoj nenašli, tak Ajay zjistil od místních že nám to jede z 9 perónu. Tak jsme tam hned vyrazili a nemohli věřit vlastním očím kolik lidí na vlak čeká, bylo plné nástupiště, lidé různě seděli a stáli popřípadě jedli. Vlak nakonec přijel těsně před 18:00 - většina čekajících lidí jela nižšími třídami, kde není místenkový systém a tak se při příjezdu vlaku hned vrhali dovnitř, aby uzmuli nějaké rozumné místo - v Indii je normální, že vlaky se naplní až po futra, většinou jsou tak plné, že lidi různě visí i z otevřených dveří. U nás to bylo jinak, měli jsme koupené místenky a hned jak jsme našli naše kupé tak jsme zjistili, že každý má místo někde jinde (to bylo asi způsobeno tou menší hádkou při nákupu jízdenky), ale nakonec jsme si to s jedním pánem vyměnili a jeli nad sebou. Lehátkový vůz je podobný jako se sedačkami, jen spodní sedačky se dají uspořádat na lehátko, další lehátko je v patře a další dvě lehátka nad sebou jsou rovnoběžně s jízdou vlaku místo uličky u oken - a to bylo zrovna naše místo na cestování a spaní zároveň. Po krátkém rozkoukání jsme dostali povlaky a polštáře na spaní a kolem 20:00 jsem se vydal do horního patra na spaní. Ovšem pozor - uličkou nad hlavami vede klimatizace a její otvory jsou přesně nasměrovány na postel u okna v horním patře, takže jsem tam měl jako v lednici. Ale nějak jsem to do rána přežil a s drobnými přestávkami jsme to docela
více...Indie - den dvacátý druhý
VÁRANASÍ - SARNÁTH - VÁRANASÍ / úterý 19.dubna 2011
Budík zazvonil opět brzo, v 5:00 už jsme na nohou i když se nám moc nechtělo, pokoj je sice malý a bez oken, ale zato se v něj dobře spalo. V 5:30 nás už před hotelem čeká tuk-tuk a jedeme opět ke ghátům, rádi by jsme stihli východ slunce nad Gangou a udělali nějaké zajímavé fotky. Ranní provoz byl oproti včerejšímu naprosto v pohodě, obchody a úřady se v Indii otevírají nejdříve až kolem 8:00 a tak ráno jsou naprosto volné silnice. Tím jsme si všimli, že v noci někdo ulice uklízí, alespoň tak, že odpadky zamete na jednu hromadu a pak je někdo odveze na veřejnou hromadu na konci ulice, kde už na ně čekají prasata, krávy, kozy a psi, popřípadě je někdo na ulici rovnou spálí. Také jsme zjistili, že hodně lidí bydlí přímo na ulici, spí se všude kde se dá, přímo na zemi, v otevřených krámcích přímo na ulici, na sedátkách rikš a kdo ví kde všude možně.
Ke ghátům jsme dorazili ještě před šestou, sluníčko akorát vycházelo nad mraky a tak pěkně osvětlovalo všechny gháty, kde se místní lidé koupou, perou prádlo, čistí si zuby, modlí se a všechno tak do sebe nějak zapadá i když nám to připadá poněkud zvláštní. Koupili jsme si mističky květů se svíčkou, abychom je pak na Ganze vypustili a nastoupili do loďky. Trasa byla stejná jako včera, ale atmosféra kolem ghátů odlišná, opět jsme viděli jak hoří
více...Indie - den dvacátý třetí
VÁRANASÍ - DILLÍ / středa 20.dubna 2011
Poslední den v Indii je tady, probouzíme se brzy ráno a kolem 9:00 již jedeme naším tuk-tukem směr letiště. To je kousek za městem a asi za 30 minut jsme tam. Docela nás překvapilo, že letiště je velice moderní, čekali jsme nějaké malé zapadlé letišťátko, ale místo toho nás přivítalo moderní nové letiště. Tady je vidět, že indové se snaží v dopravní obslužnosti dělat maximum, určitě to přispívá k větší turistické atraktivnosti, protože jezdit po některých indických silnicích je docela hrůza.
Odbavení bylo rychlé, letíme indickou společností SPICE JET a jsme zvědaví jak to bude vypadat s místní nízkonákladovkou. Po pravdě nás mile překvapila - žádný problém a asi za hodinku již sedáme na letišti v Dillí. Zde na nás již čeká bratr Ajayje - ten nás dopraví do hotelu v kterém budeme trávit pouze odpoledne a večer, protože o půlnoci odjíždíme již na letiště a zpět domů.
Jelikož máme celé odpoledne čas tak dáme batožinu na hotel a jdeme se podívat do místních ulic zda nekoupíme nějaké dárky. Kousek od hotelu je vyhlášená ulice, kde se prý dobře nakupuje, to je možná pravda, ale dobře se tam asi nakupuje místním, nám se tam nic nelíbilo a tak spoléháme na to, že něco koupíme na letišti.
Večer jsme už na hotelu balíme kufry a
více...